ROK OD NÁVŠTĚVY ČÍNSKÉHO PREZIDENTA. INVESTIČNÍ APETIT JE ZATÍM VĚTŠÍ NEŽ REALITA

Je to rok, co cestu z Letiště Václava Havla směrem do centra lemovaly čínské vlajky a svého prezidenta v Praze vítaly hloučky - místy velmi agresivních - Číňanů. Velkolepě pojatý příjezd čínské hlavy státu Si Ťin-pchinga na oficiální návštěvu České republiky vzbudil u některých velké nadšení, u jiných naopak velké pobouření.

Návštěva přinesla i řadu slibů o tom, jakou investiční smršť ze strany čínských firem lze v Česku čekat. Jak to tedy vypadá rovný rok poté?

Hodnota ekonomických dohod mezi českými a čínskými společnostmi uzavřených při návštěvě Si Ťin-pchinga v Praze měla podle loňských vyjádření prezidenta Miloše Zemana jen v roce 2016 dosáhnout 95 miliard Kč. Do roku 2020 pak 294 miliard.

„Vzhledem k postoji České republiky vůči Číně, který je výrazně vstřícnější než postoj některých jiných zemí Evropské unie, si myslím, že právě Česká republika by mohla být takovou nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze,“ nechal se Zeman slyšet i vloni v říjnu.

Za rok se to nedá stihnout

Co bude v roce 2020, nevíme.

Jisté je, že vize čínské investiční exploze se v Česku vloni nenaplnila.

„Objem čínského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem od loňské březnové návštěvy čínského prezidenta klesl o 198 milionů korun na 5,5 miliardy korun,“ upozornila dokonce poradenská společnost Bisnode.

Přesto se podle údajů agentury CzechInvest Čína vloni dostala mezi pět největších zahraničních investorů v České republice. Podle generálního ředitele Karla Kučery je důležité sledovat i rostoucí trend. „Třetí rok po sobě rostou čínské investice dvojnásobným tempem. Vloni dělaly něco přes tři miliardy, rok předtím 1,5 miliardy, o rok dříve 600 milionů korun,“ vypočítal Kučera pro Český rozhlas.

Za pozornost stojí, že ochota českých politiků i expertů hodnotit dosavadní čínské investice v Česku není příliš velká.

Rozhovor (pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Českého rozhlasu Plus Řečí peněz) k bilanci čínských investic v Česku - přes původní příslib i již dohodnutý termín - odmítli například hned dva náměstci ministra průmyslu. Omluvili se i zástupci Hospodářské komory.

O něco sdílnější byl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který o Číně mluvil v rámci hodnocení české ekonomické diplomacie za loňský rok. „Pořád si myslím, že je na hodnocení (čínských investic - pozn. redakce) brzy. Když děláte velké investice, zvláště s asijskými partnery, tak vám každý řekne, že se to během jednoho roku nedá stihnout,“ řekl Zaorálek v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

„Vím, že řada investice se dojednává. Není možné o nich nyní mluvit, probíhají jednání mezi soukromými subjekty. Skutečně si ale myslím, že to, co vznikne, je teprve před námi,“ dodal.

Faktem je, že vedle akvizic – především v režii čínské CEFC – jakými byl například nákup společnosti Travel Service, Pivovary Lobkowitz, kancelářského komplexu Florentinum či fotbalové Slavie se na trhu mluví i o nových velkých obchodech.

Číslem jedna je zájem čínské strojírenské společnosti CRRC o plzeňskou Škodu Transportation. Diskuse se vedou i o možné změně majitele Vítkovice Holding, případně o prodeji části společnosti O2 i o zájmu čínských investorů o některou z tuzemských mediálních společností.

Jde však stále o nepotvrzené informace i obchody, i když u některých už podle zpráv z trhu již proběhlo (či probíhá) takzvané due diligence, tedy prověření společnosti před jejím převzetím.

Takové obchody by čínskou investiční bilanci v Česku - oproti roku 2016 - výrazně zvýšily.

„Z celkového počtu transakcí uskutečněných vloni v ČR v počtu 288 a odhadovaném objemu necelých 10 miliard dolarů uskutečnili čínští investoři 11 transakcí s odhadovaným objemem 700 milionů dolarů,“ shrnuje rok 2016 Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic společnosti EY.

A vy patříte Číně?

„Dříve oznámené velké čínské investice se prozatím nezrealizovaly,“ potvrzuje i analytička Bisnode Petra Štěpánová. „Kdyby čínská skupina Eurasia Development Group Limited nekoupila 71,1 procent českého prodejce zahradní techniky a bazénů Mountfield, meziročně by došlo k poklesu objemu čínského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem o výrazných 630 milionů korun,“ upozorňuje.

To, že znát je každý „obchod i odchod“ ukazuje výrazný pokles čínského kapitálu v Česku mezi lety 2012 – 2013. Má však jednoduché vysvětlení.

V té době vlastník firmy Textonnia Czech se základním kapitálem 1,3 mld. Kč převedl svou společnost z Číny na Britské Panenské ostrovy. Tím „papírově“ a pro účely statistiky přestala být čínskou.

Objem čínských investic v Česku je proto nepochybně větší než ukazují rejstříky – právě s ohledem na fakt, že na základě veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat národnost vlastníka.

Je-li adresa zapsaná u firmy (a jejího majitele) v obchodním rejstříku česká, jedná se statistiky vzato o českou firmu.

Řadu dalších v Česku působících firem čínský kapitál v tichosti vlastní už řadu let. To je případ společnost Saar Gummi z Červeného Kostelce, úspěšného výrobce těsnění do aut pro řadu světových automobilek.

To, že v rámci nadnárodní struktury patří od roku 2011 čínské investiční skupina CQLT, překvapilo při jeho nedávné návštěvě v kraji i v samotném podniku i – jinak o Číně dobře informovaného – prezidenta Miloše Zemana.

Některé z původních čínských investic v Česku se však příliš nepovedly. Česká pobočka čínského konzervárenského gigantu Shanghai Maling (Czech) podala vloni na svoji mateřskou společnost v Číně a majoritního vlastníka žalobu o zaplacení náhrady škody přesahující půl miliardy korun. Svého času největší čínská investice v Česku tak skončila fiaskem.

Nejistá je i budoucnost investice čínské CEFC do společností Empresa a Médea. Jak upozornil HlídacíPes.org představenstvo obou společností již zástupci CEFC opustili.

Podle vzoru Německo

Sinolog Martin Hála upozorňuje na to, že povahu čínských investic ve světě určují převážně zájmy vládnoucích čínských komunistů. „Pro expanzi do zahraničí si vytváří po boku státních podniků také novou kategorii podniků nominálně soukromých, jež jsou v cizině přijatelnější nežli čisté státem vlastněné firmy," vysvětluje Hála.

Podle českého ministerstva zahraničí však s ohledem na čínské investice v Česku není důvod k obavám.

„Počkal bych si na to, jaké investice ještě přijdou a do jakých podniků tu Čína bude investovat. Vím, že se jedná o řadě relativně velkých investic, ale chce to čas. Neupadal bych ani do jednoho extrému. Nejprve jsme slyšeli, jestli těch investic není příliš mnoho, teď slyšíme, jestli jich není příliš málo, jestli se jich máme bát,“ říká Martin Tlapa náměstek ministra zahraničí pro ekonomickou spolupráci.

Kupříkladu Německo už ale vloni na podzim veřejně deklarovalo, že se chce začít aktivněji bránit čínským investicím, či spíše akvizicím – přebíráním zaběhlých dobře fungujících podniků.

Je tu i jistá paralela s Českou republikou. Čínské investice v Německu sice vzhledem k HDP dosahují zhruba úrovně Česka (tedy méně než 1 % HDP), ale zaznamenávají v posledním roce rychlý růst. Oproti roku 2015 narostly na osminásobek. Trend rychlého nárůstu kapitálu je patrný i u nás. „Možná tu bude podobná debata, jaká se vede i v jiných zemích, ale nejde v ní jen o Čínu. Jde o ochranu některých strategických oborů a o to, aby u zahraničních investic do nich měla slovo i vláda. V tom jsou třeba USA nebo Německo dále než Česká republika,“ připouští Martin Tlapa. Autor je šéfredaktor serveru HlídacíPes.org